|
|
|
|
литовский словарь / užverbuoti | | užverbúoti (užverbúoja, užverbãvo) завербовать/завербовывать
склонение/спряжение словаглагол
indicative. |
---|
| present | past | past frequentative | future |
---|
1p.sg. | užverbuoju | užverbavau | užverbuodavau | užverbuosiu |
---|
2p.sg. | užverbuoji | užverbavai | užverbuodavai | užverbuosi |
---|
3p.sg. | užverbuoja | užverbavo | užverbuodavo | užverbuos |
---|
1p.pl. | užverbuojam, užverbuojame | užverbavom, užverbavome | užverbuodavome, užverbuodavom | užverbuosim, užverbuosime |
---|
2p.pl. | užverbuojat, užverbuojate | užverbavot, užverbavote | užverbuodavot, užverbuodavote | užverbuosite, užverbuosit |
---|
3p.pl. | užverbuoja | užverbavo | užverbuodavo | užverbuos |
---|
subjunctive. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | užverbuočiau | užverbuotumėme, užverbuotumėm, užverbuotume |
---|
2p. | užverbuotum, užverbuotumei | užverbuotumėte, užverbuotumėt |
---|
3p. | užverbuotų | užverbuotų |
---|
imperative. |
---|
| sg. | pl. |
---|
1p. | | užverbuokime, užverbuokim |
---|
2p. | užverbuoki, užverbuok | užverbuokit, užverbuokite |
---|
3p. | teužverbuoja, teužverbuojie | teužverbuojie, teužverbuoja |
---|
|